Ještě nebylo dokončeno vyšetřování kauzy Katargate a v Bruselu vypukl další skandál: europoslance měla tentokrát uplácet čínská firma Huawei, která se zajímala především o zakázky na technologie 5G v Evropské unii. Protikorupční opatření v europarlamentu jsou podle řady poslanců stále nedostatečná. V kauzách se navíc opakovaně objevují stejná jména.

V souvislosti s novou kauzou Huawei probíhá nyní vyšetřování několika lobbistů a asistentů poslanců, kteří jsou podezřelí z účasti na uplácení až 15 poslanců Evropského parlamentu. Informace o vyšetřování jako první odhalil investigativní web Follow the Money spolu s belgickými deníky Le Soir a Knack.

Podle informací těchto médií belgická prokuratura tvrdí, že firma Huawei zaplatila dvěma zprostředkovatelským firmám za to, že poslaly v roce 2021 platby europoslancům za podepsání dopisů adresovaných Evropské komisi.

Hlavními postavami v kauze jsou podle vyšetřovatelů italský europoslanec Fulvio Martusciello (Forza Italia, EPP) a jeho tým. Sám Martusciello měl obdržet od Huawei zprostředkovaně 6700 eur, jeho asistentka měla dostat tisíc eur a europoslancům, kteří dopis podepsali, mělo být vyplaceno každému 1500 eur.

V případu údajně hraje roli také bývalý parlamentní Martusciellův asistent Valerio Ottati, který nyní pracuje pro Huawei v Bruselu, a v jehož počítači vyšetřovatelé nalezly zmíněné dopisy. Ottati je podezřelý ze spoluautorství dopisů a policisté mají také záznamy odposlechu jeho telefonátů.

Podle zatykače převody peněz, které měly zakrýt úplatky, schvalovali čínští vedoucí pracovníci společnosti Huawei, zejména Abraham Liu, který byl v té době viceprezidentem společnosti pro evropský region a jejím hlavním zástupcem v EU, uvedl web Follow The Money.

S distribucí finančních prostředků pocházejících od Huawei europoslancům, kteří podepsali dopisy Evropské komisi, měla údajně pomáhat Martuscielliho asistentka.

V dopisech byly vyjádřeny údajné obavy z politizace hospodářské soutěže v evropském sektoru 5G, dále obsahovaly velmi naléhavé a emotivní formulace, proč EU potřebuje neprodleně zavést 5G a vyvarovat se „technologického rasismu“.

Co je v dopisech Evropské komisi

Níže podepsaní poslanci Evropského parlamentu z různých politických skupin sdílejí společné obavy ohledně politizace zavádění technologie 5G v celé naší Unii… Odemykání nevyužitého potenciálu Evropy začíná nezpolitizovaným nasazením 5G. To je nezbytné, zvláště v těžkých dobách. Evropa si nemůže dovolit promeškat roky pokroku, protože někteří se rozhodli hrát šipky s 5G – v mnoha případech s použitím diskriminačních argumentů, které jsou v zjevném rozporu s našimi společnými hodnotami, jak jsou zakotveny v čl. 2 Smlouvy… Naše digitální suverenita začíná tím, že evropským občanům poskytneme nejlepší dostupnou technologii, ne vágní, protekcionistické debaty. Má-li být Evropa v této digitální éře světovým lídrem, musí být schopna prosadit rozhodnutí na základě vlastních zájmů – nikoli zájmů třetích stran. Proto žádáme Evropskou komisi, jakož i ministry telekomunikací a obchodu EU, aby podpořili hlavní principy sady nástrojů 5G, jejichž součástí je předpoklad, že všichni hráči v oboru budou mít rovné podmínky bez diskriminace na základě jejich původu (jinými slovy „technologický rasismus“), pokud splňují technická kritéria založená na faktech.

Kontrolovat tok peněz

Spolustraníkem Fulvia Martusciella z lidovecké frakce EPP je český europoslanec Tomáš Zdechovský, který je již třetím obdobím členem Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Martusciello má podle Zdechovského za sebou již řadu skandálů a mnoho europoslanců ve frakci má problém s ním spolupracovat.

„Problém je vždycky mít důkaz. Ten získali vyšetřovatelé v kauze Huawei až na základě odposlechů lobbistů,“ řekl pro HlídacíPes.org

„Bohužel, tyto případy ukazují, že ani evropské instituce nejsou imunní vůči korupci. O to víc je důležité na problémy upozorňovat, volat po transparentnosti a přísně kontrolovat tok peněz, které mají sloužit občanům, nikoliv jednotlivcům,“ konstatuje Zdechovský a připomíná největší kauzy posledních let.

Skandál Katargate vypukl v prosinci 2022, kdy policejní razie v Bruselu odhalily 1,5 milionu eur v hotovosti v domech řecké europoslankyně a tehdejší místopředsedkyně Evropského parlamentu Evy Kailiové a bývalého italského europoslance Piera Antonia Panzeriho. Vyšetřování případu stále probíhá.

„Belgická policie zadržela několik současných i bývalých europoslanců a jejich spolupracovníků kvůli podezření, že přijímali úplatky od Kataru a Maroka výměnou za politický vliv a ,měkčení‘ postoje EU v otázkách lidských práv a pracovní situace v těchto zemích,“ upřesňuje Zdechovský.

Podle informací serveru Politico šlo konkrétně o snahy o zmaření šesti parlamentních rezolucí odsuzujících dodržování lidských práv v Kataru a snahy o uzavření dohody o bezvízovém styku mezi Dauhá a EU. Všichni bývalí europoslanci popřeli, že by se na skandálu Qatargate podíleli.

Jedna z prvních kauz, která upozornila na korupci v europarlamentu, je z roku 2011 a získala název „Cash for Amendments“. Novináři Sunday Times tehdy odhalili, že někteří europoslanci byli ochotni za úplatu předkládat pozměňovací návrhy k legislativě. Usvědčeni byli tři poslanci – z Rakouska, Rumunska a Slovinska –, z toho jeden dokonce přijal nabídku od novinářů vydávajících se za lobbisty.

Prevence korupce je nedostatečná

Co se týká reakce na kauzu Huawei, Evropský parlament již v polovině března s okamžitou platností dočasně zamezil vstup lobbistů a zástupců této čínské firmy do svých budov v Bruselu a ve Štrasburku. To ale podle některých europoslanců nestačí a požadují další opatření.

Německý europoslanec Daniel Freund ze skupiny Zelených konstatoval, že další kauza není bohužel žádným překvapením. Prevence korupce v EU je podle něj nedostatečná.

Jako člen protikorupční europarlamentní skupiny vyzval evropské instituce k zavedení opatření, která navrhl v dopise adresovaném předsedkyni Evropského parlamentu Roberte Metsolaové a předsedkyni Evropské Komisi Ursule von der Leyenové. Dopis podepsalo 45 europoslanců.

Jejich prvním požadavkem je odstranění všech zařízení Huawei ze sítí Evropského parlamentu a Evropské komise. Dále vyzývají k nezávislému dohledu nad lobbingem:

„Nový etický orgán EU musí neprodleně zahájit svou činnost. Přestože interinstitucionální dohoda o zřízení tohoto orgánu byla podepsána před deseti měsíci, Parlament dosud blokoval jeho první schůzi a jmenování nezávislých odborníků. Vzhledem k současnému vývoji musí etický orgán urychleně zasednout a konečně zahájit svou práci.“

Třetí bod dopisu upozorňuje na mezery v registru transparentnosti. „Současný systém má vážné nedostatky: nejsou v něm zahrnuty důležité subjekty, jako jsou velvyslanectví, chybí finanční transparentnost a důsledky pro neregistrované lobbisty, kteří porušují pravidla, jsou příliš malé. Vyzýváme Komisi a Parlament, aby se těmito problémy zabývaly v rámci připravované reformy registru transparentnosti.“

Kritiku vystřídaly pochvaly

Že dosavadní opatření nebyla příliš účinná, si myslí i Tomáš Zdechovský. „Ten, kdo byl transparentní, zůstal transparentní. Kdo chtěl podvádět, pořád podvádí. Je to o nastavení lidí a jejich etickém kodexu a svědomím. Nejnovější skandály s Huawei a dalšími podvody ukazují, že jsou to pořád stejní lidé.“

Fakt, že se jména v některých kauzách opakují, potvrzují informace, které získali novináři od vyšetřovatelů kauzy Huawei.

Policie prohledala v polovině března 21 domů v Bruselu, belgických regionech Flandry a Valonsko a Portugalsku. Při razii v europarlamentu zapečetila také kanceláře dvou parlamentních asistentů, informoval server Politico.

V jedné kanceláři měli sedět asistenti italských europoslanců Fulvia Martusciella a Marca Falconeho (Itálie/EPP) a druhá kancelář patřila Adamu Mouchtarovi, dlouholetému úředníkovi a současnému asistentovi nově zvoleného bulharského europoslance Nikoly Minčeva (Renew). Mouchtar měl podle vyšetřovatelů kauzy Huawei obdržet zprostředkovaně 14 800 eur.

Němec Adam Mouchtar je dlouholetý europarlamentní úředník a byl také spoluzakladatelem a ředitelem skupiny s názvem EU40, jejíž předsedkyní byla řecká politička Eva Kaili – klíčová postava ve vyšetřování kauzy Katargate. Mouchtar pracuje podle webu EU40 jako „politický konzultant uvnitř Evropského parlamentu již 10 let a za tu dobu sloužil více než desítce poslanců Evropského parlamentu z různých politických skupin“.

Byl také poradcem slovinského europoslance Franca Bogoviče (EPP). Ten se do hledáčku médií dostal na konci roku 2022 poté, co se společně s dalším europoslancem Enginem Eroglu zúčastnil cesty do Ázerbájdžánu.

Cestu naplánoval a částečně zaplatil ázerbájdžánský režim, potvrdil později webu Blankspot sám Bogovič. „Po této cestě byla jejich kritika Ázerbájdžánu vystřídána pochvalou a pozitivními poznámkami o plynových dohodách s touto zemí,“ napsal v prosinci 2022 server Blankspot.

Cestu do Ázerbájdžánu zorganizovala mezipolitická skupina RUMRA & Smart villages (Chytré vesnice). Jejím prezidentem byl v té době právě Franc Bogovič, jeho tehdejší asistent Adam Mouchnar a zároveň koordinátor skupiny RUMRA se cesty rovněž zúčastnil.

Hlavním cílem delegace byla údajně návštěva tzv. chytrých vesnic v ázerbájdžánské oblasti Zangilan v částech Ázerbájdžánu, které režim v roce 2020 násilím odebral Arménům v Náhorním Karabachu. Výstavbu „chytrých vesnic“ v této oblasti financuje ázerbájdžánský stát, přičemž zakázky na výstavbu dostávají lidé s úzkými vazbami na rodinu diktátora Ilhama Alijeva, podotýká Blankspot.

Franc Bogovič byl nyní rovněž citován v několika zprávách o vyšetřování kauzy Huawei. Médiím sdělil, že byl čínskou firmou pozván na konference a účastnil se jednoho internetového projektu, ale ničeho nezákonného se nedopustil.