Socha znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Foto: Jan Handrejch/ Právo/ Profimedia

Tak jsme zase jednou přežili zimu. I když Putin slibuje, že stejně zmrzneme

Napsal/a Robert Břešťan 24. března 2025
FacebookXPocketE-mail

ANALÝZA. Je to už třetí rok, co kremelská továrna na „zaručené zprávy“ domácímu publiku předkládá obrázek toho, jak Evropa bez závislosti na ruském plynu skončí jako kostka ledu v mrazáku. V počátcích tohoto roku se k ní přidali i tuzemští obdivovatelé Putinova režimu s poplašnými zprávami o tom, jak v tuzemských zásobnících brzy dojde plyn. Zima byla sice krušnější než vloni, ale máme tady jaro a plyn nedošel.

Dramatické výkřiky o neodvratné zkáze a o tom, že bez setrvalého přílivu ruského plynu Evropa zmrzne, se objevily už krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Aby se pak po „letní přestávce“ opět opakovaly o rok později. A za rok zas…

Ne, že by samo Rusko minimálně v roce 2022 neudělalo dost proto, aby Evropa měla skutečně problém. Ještě před zahájením útoku na Ukrajinu ruský Gazprom cíleně omezil dodávky zemního plynu do zemí Evropské unie a před zimou 2021/2022 úmyslně nenaplnil jimi vlastněné zásobníky v Česku i jinde ve střední Evropě. A tak k 25. lednu roku 2022 bylo v českých zásobnících silně podprůměrných 42 procent kapacity.

Evropa, i Česko, si tehdy s problémem poradilo – díky rychlé akci s dovozy kapalného plynu, ale uznejme – i díky poměrně teplé zimě.

Vláda pak v létě 2022 vzala možnost skladování plynu v českých zásobnících firmám, které pronajatou kapacitu nevyužívaly; největší objem původně patřil – nijak překvapivě – právě ruskému Gazpromu.

Poloprázdné zásobníky? Nic výjimečného

Stav naplněnosti zásobníků, který v uplynulých dekádách zajímal možná pár expertů a insiderů, se od té doby stal veřejně propíraným tématem, k němuž se začal rychle vyjadřovat kde kdo, včetně pověstných absolventů „vysoké školy života“.

V průběhu letošního ledna a února se to v těch správných bublinách sociálních sítí začalo hemžit panickými zprávami, že už „za 45 dní nám dojde plyn v zásobnících“. I přes pochopitelný pokles rezerv ale zůstala (a zůstává) situace pro klíčové průmyslové odběratele i domácnosti stabilní. Aktuální stav v tuzemských zásobnících plynu lze sledovat třeba na webu zasobyplynu.cz.

V první jarní den byla naplněnost mírně nad 25 %. Vývoj spotřeby v čase vypadal za poslední tři měsíce takto:

Z říše poplašných zpráv pak bylo tvrzení, že v zásobníku musí z technologických důvodů vždy zůstat až 30 procent plynu, takže jsme „de facto skoro na nule“.

„Ve skutečnosti se technologické minimum zásob – takzvaná poduška – do plynových zásob nepočítá. Oficiálně zveřejňované hodnoty zásob plynu tak lze v případě nouze vyčerpat až na nulu,“ vysvětlil v Ekonomickém deníku novinář a expert na energetiku David Tramba. Jak dodal, poloprázdné zásobníky na konci ledna nejsou nic výjimečného a podobná situace nastala v posledních deseti letech už několikrát.

Obecně platí, že zásoby jsou potřeba zhruba do této doby, tedy přelomu března a dubna, kdy dovoz plynu začne opět překračovat momentální spotřebu a plyn v zásobnících se začne zase doplňovat.

Jak dokládají další data, plynovou přípravu na zimu EU nepodceňuje. „Třetí rok po sobě se zásobníky před zimou naplnily na mimořádně vysokou úroveň, přičemž cílové hodnoty 90 % bylo dosaženo již v polovině srpna 2024 – měsíc před termínem 1. listopadu,“ popisuje web sdružení Gas Infrastructure Europe, kde plynárenské firmy povinně zveřejňují své statistiky.

„Navzdory ukončení dohody o tranzitu plynu mezi Ruskem a Ukrajinou nedošlo k žádnému většímu přerušení dodávek plynu,“ čteme dále.

Plynová infrastruktura včetně zásobníků, terminálů LNG a celoevropského systému plynovodů se dokázala rychle přizpůsobit alternativním možnostem, trasám a tokům. A i v době výrazně chladnější zimy, než jak tomu bylo vletech předchozích, se ukázalo, že to tak funguje.

Plyn bez státní příslušnosti

Dlužno dodat, že to, odkud plyn reálně je, se jen z geografického místa nákupu určit nedá. Kupříkladu zástupci ČEZ na setkáních s novináři rádi opakují větu, že molekuly plynu „na sobě nemají vlaječku“.

Ruský plyn proto v EU i v Česku zjevně je, byť přichází oklikou a prostřednictvím jiných dodavatelů. Rusové do Evropy dodávají zkapalněný zemní plyn například skrze své dceřiné firmy ve Švýcarsku a Singapuru.

I když po roce 2022 Česko prakticky ukončilo přímý dovoz z Ruska přes Německo a přešlo na alternativní zdroje: především norský plyn a LNG z terminálů v Belgii a Nizozemsku, koncem loňského roku 2024 se situace změnila. Kvůli rostoucím poplatkům za využití německé přepravní soustavy získal ruský plyn dovážený přes Ukrajinu a Turecko opět na atraktivitě.

Celkový čistý dovoz plynu do ČR v roce 2024 dosáhl 6,1 miliardy m³ (to je o 30 % méně než v roce 2021 před energetickou krizí; 8,7 miliardy m³). Polovinu tohoto objemu tvořil ruský plyn přeprodávaný přes Slovensko a Maďarsko.

Zima je každopádně pryč, další přijde. Pokud ale Rusko doufá, že příště, příště už Evropa konečně zmrzne, mělo by být samo s tím „vypínáním kohoutků“ o dost důslednější.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)